Zbavte se falešných jahod

Shnilé jahody: kauza falešného svědectví z gulagu Jaký je skutečný příběh osmaosmdesátileté falešné pamětnice sovětského gulagu Věry Sosnarové?

Jahodový sorbet a finanční náročnost

Její příběh už delší dobu vzbuzoval pochybnosti a historickou obcí nebyl brán jako příliš autentický, neboť obsahoval mnoho neobvyklých jevů pro reálie gulagu a zároveň nebyl podložen žádnými důkazy. Proto také Sosnarové ve svých pracích nevěnoval pozornost publicista Vladimír Bystrov, který se po roce jako první rozhodl mapovat osudy Čechoslováků odvlečených do gulagů, a proto jí nevěnovali pozornost ani historici Ústavu pro studium totalitních režimů ÚSTRkteří se tímto tématem přinejmenším od roku také intenzivně zabývají.

Bystrov navíc v roce jako jeden z prvních její příběh veřejně zpochybnil. Před časem pak historik ÚSTR Adam Hradilek publikoval článek v časopise Paměť a dějiny, v němž příběh Sosnarové na základě poctivé archivní práce vyvrátil.

  • Shnilé jahody: kauza falešného svědectví z gulagu – A2larm
  • Historie lesních jahod začíná před tisíci lety.
  • Я не уверена.

  • [Вот .

Jak to nebylo Pro začátek si zkusme shrnout vyprávění samotné Sosnarové. V květnu prý byla čtrnáctiletá Věra spolu se svou matkou, bývalou ruskou emigrantkou, která měla za ruské občanské války bojovat spolu s bělogvardějci proti Rudým, a s devítiletou sestrou odvlečena do vzdáleného tábora na Sibiři, kde měla strávit cca deset a půl roku neslýchaných hrůz.

Nejen jahody. Jehly se objevily v dalších druzích ovoce, farmáři se zbavují plodů po tunách

Byla svědkyní smrti své matky, která byla zabita, když se sama snažila zabít své dcery, aby je ušetřila utrpení. Dcery týrání suisse proti stárnutí prokázaly větší odolnost.

Sosnarová kromě výkonu těžkých lesnických prací byla opakovaně hromadně znásilňována, vystavena surovému bití či delšímu pobytu v jámě pro neplnění norem, kdy dostávala napít jen jednou za dva dny, byla svědkyní upalování lidí nakažených tyfem ve stodolách, pohřbívání zaživa, trávení vězňů či kanibalismu. Chceme-li ukázat zločinnost stalinského systému, pak není potřeba si k tomu vymýšlet lži, existuje velké množství skutečně prokázaných zločinů.

Z gulagu byla propuštěna v rámci destalinizační politiky někdy na přelomu let a  a odtud pak odeslána do vyhnanství k Tichému oceánu a poslána na loď, kde zpracovávala rybí a krabí maso bez nároku na mzdu. Po úprku tří vězeňkyň byla práce na lodi zastavena a lidi posláni na jiné těžké práce. Tak se dostala do tábora na těžbu zlata a dále na stavbu vodní přehrady, kde ale jiní nucení dělníci, bývalí esesmani, způsobili požár, a proto byla se sestrou opět přesunuta, tentokrát do kolchozu, a nakonec skončila v metalurgickém závodě v Nižním Tagilu.

Zde se jim po čase podařilo za pomoci úředníků ministerstva zemědělství a se zbavte se falešných jahod JZD Podyjí u Znojma zajistit repatriaci do Československa.

Jaký je skutečný příběh osmaosmdesátileté falešné pamětnice sovětského gulagu Věry Sosnarové?

Při návratu do Československa podepsala, že bude mlčet o svých životních útrapách, byla sledována a musela se pravidelně hlásit na sovětském konzulátě. Tolik ve zkratce příběh Sosnarové podle jejího vlastního vyprávění, které doznávalo při různých příležitostech dílčích změn, což ale šlo vnímat jako důsledek dlouhého odstupu a ošemetnosti paměti každého z nás. Základní rámec příběhu změn sice nedoznával, ale nejsou k němu žádné důkazy ani doložené svědectví další osoby.

loccitanový krém na vrásky novidem suisse proti stárnutí

Kumulace abnormalit K dějinám gulagů i v českém jazyce dnes již existuje množství dostupné literatury, ať už populárně historické, odborné např. ApplebaumChlevňuknebo memoárové a beletristické za všechny SolženicynŠalamov a v neposlední řadě i zmiňované práce Bystrova a  edice ÚSTR věnované přímo Čechoslovákům v gulagu.

Jahody stáleplodící

Při znalosti alespoň části této literatury musí příběh Sosnarové působit poněkud nevěrohodně. Obsahuje totiž mimořádnou délku trestu, nepochopitelnou u dvou nedospělých osob a bez příliš jasných důvodů, a také celou řadu anomálií, které jsou z doložených pramenů i tisíců proti stárnutí quacksalver zcela zbavte se falešných jahod hromadné upalování, cílené trávení vězňůvyloženě neobvyklé extrémní míra sexuálního násilí či nezvyklé dlouhá léta otrocké práce bez nároku na mzdu ve vyhnanství s poměrně častými změnami místa pobytu a pracovního zařazení a neodpovídající danému období kanibalismus se občas vyskytoval v severských táborech na přelomu dvacátých a v první polovině třicátých let.

Všechny tyto abnormality jsou přitom nakumulovány do příběhu jedné konkrétní osoby. K tomu všemu navíc chybí jakákoli dokumentace. Propuštěna ale vlastně nebyla, protože byla víceméně násilím zařazena na práci na lodi. To je také neobvyklé, neboť propuštěncům byla sice dost často na další léta určena místa a pracovní zařazení ve vyhnanství, ale do místa určení cestovali sami, nahlásili se na příslušných úřadech a v rámci města nebo obce se zbavte se falešných jahod relativně svobodně pohybovat a za práci dostávali mzdu.

Oproti často vyjadřovaným domněnkám veřejnosti pak zdaleka není pravda, že by sovětský režim nevedl o svých vězních dokumentaci či ji posléze masivně likvidoval.

Mohlo by vás zajímat

Existují doklady o milionech a milionech perzekuovaných osob a řada stalinských zločinů je zbavte se falešných jahod primárně z archivních dokumentů. Každý, kdo se dostal do gulagu, musel být alespoň pro forma zbavte se falešných jahod, a ocitl se tedy na seznamech odsouzených s důvodem odsouzení a délkou trestu.

zbavte se falešných jahod

A stejně tak při propouštění se evidovalo, kdo byl propouštěn. Po návratu do Československa by pak byly při pravidelných hlášeních se sovětskému konzulátu vedeny o tom záznamy, a pokud by se Sosnarová hlásila StB, tak tam. Sosnarová si přitom nedokáže ani vzpomenout na název konkrétního táborakde strávila něco přes deset let.

Poprvé se jehly objevily minulý týden v jahodách, nyní kontaminovaného ovoce přibývá. Austrálie vyšetřuje, kdo schoval do jahod v obchodech jehly Kontaminované jahody se rozšířily do všech šesti australských států a teritorií. Pachatelé ovšem nezůstali jen u jahod. Žena z Nového Jižního Walesu prohlásila, že našla jehlu v jablku, které koupila minulé úterý v supermarketu na předměstí Kellyville Ridge.

Už jen na základě toho neexistuje jediný důvod, proč příběhu Sosnarové věřit. Jak to bylo Naproti tomu Adam Hradilek na studiu archivních pramenů doložil úplně jiný příběh, když zdokumentoval prakticky celý život Sosnarové až do návratu do Československa s výjimkou období jednoho klíčového a pro Sosnarovou nepochybně traumatického roku mezi květnem a květnem Její matka opravdu byla ruskou emigrantkou, ovšem nikoli bělogvardějskou bojovnicí, ale dělnicí v Nějvo-Šajtanském metalurgickém závodě, odkud utekla s dezertérem československých legií Josefem Šímou do Československa, kde se brzy rozvedla.

Jahodník obecný můžete pěstovat nejen pro skvělé plody - chataukrkosky.sk

Její dcera Věra se narodila v roce a mladší dcera Emílie o pět let později, otec ani jedné z dívek není známý. Za okupace matka získala pro sebe a svoje dcery podvodem německé občanství a byla konfidentkou Gestapa.

zbavte se falešných jahod

Po válce byla Věra Sosnarová podle dívčího jména matky v Rusku měla příjmení Melnich kvůli ruskému původu repatriována do místa posledního bydliště její matky a byla pracovně zařazena rovněž jako dělnice do Nějvo-Šajtanského metalurgického závodu — doloženy jsou záznamy o jejím kvalifikačním vzdělávání a všech civilních zaměstnáních, kterými v letech až prošla.

Jedinou pravdivou informací její verze příběhu o pobytu v SSSR je tedy to, že pracovala v nižně-tagilském metalurgickém závodě. Její sestra se kromě toho v SSSR provdala a v roce se jí narodil syn. Takové je základní shrnutí Hradilkem doložených fakt.

Podobné články

V návaznosti na Hradilkova zjištění se rozpoutala veřejná diskuze, ve které velká část diskutujících přijala fakta, ale jiní vyjádřili pochybnosti a naopak vyvraceli historikova tvrzení s tím, že sovětský režim běžně neměl o lidech přehled, takže neexistující důkazy pro pobyt v gulagu nejsou ničím neobvyklým, anebo dokonce s tím, že sovětský režim běžně falšoval dokumenty.

Je sice pravdou, že komunistické represivní aparáty některé dokumenty falšovaly, typicky jde ale o různé vylhané důkazní spisy pro účely odsouzení lidí, ne o doklady o pobytech ve vězení natožpak o civilních zaměstnáních či odborných kvalifikacích.

Tato diskuze je tedy především výpovědí o stavu kritického myšlení ve společnosti, schopnosti ověřovat si fakta či věřit dezinformacím a emotivním sdělením. Proč až dnes?

Jahodník obecný můžete pěstovat nejen pro skvělé plody

Je jistě možné se ptát, proč s uvedenými zjištěními Hradilek přišel zrovna nyní, když je příběh Sosnarové znám již sedmnáct let. Není však důvod pochybovat o jeho tvrzení, že byl přibližně před rokem a půl na jedné besedě se Sosnarovou a její vyprávění v něm vzbudilo takové pochybnosti, že se rozhodl konfrontovat její příběh zbavte se falešných jahod skutečností.

Spíše je tak na místě se zeptat, proč Sosnarová přišla se svým příběhem zrovna v rocea ne už po pádu komunistického režimu v Československu a rozpadu Sovětského svazu. Její tvrzení, že se stále bála, protože ji sledovali agenti, je absurdní: přestali ji totiž sledovat zrovna v rocekdy se přijímal zákon o odškodnění Čechoslováků odvlečených do gulagu a kdy se svým zbavte se falešných jahod poprvé přišla v reportáži TV Nova.

Na základě uvedeného zákona následně nárokovala přibližně tři miliony korun odškodného za celých 19 let svého pobytu v SSSR.

jak se zbavit překročení povolené rychlosti

Podmínkou pro udělení odškodnění přitom podle zákona byl buď doklad o pobytu v gulagu, anebo prohlášení alespoň dvou svědků. Ani jedno Sosnarová nedoložila a Česká správa sociálního zabezpečení ČSSZ ji nakonec po dlouhém řízení odmítla odškodnit. Proti úředníkům ČSSZ se na základě toho obrátil mediální i veřejný hněv pro údajný hyenismus, ačkoli si naopak zaslouží pochvalu za dobře odvedenou práci, protože byli první, kdo získal nějaký důkaz proti tvrzením Sosnarové — totiž dokument Trudovaja knižka obsahující přehled jejích civilních zaměstnání v letech až Sosnarová nicméně na svém příběhu postavila docela slušnou důchodcovskou kariéru, získala peníze pomocí různých sbírek a dlouhodobě beseduje se školáky i veřejností, které vypráví svůj vymyšlený příběh.

Její smyšlenky pak byly rozšiřovány médii a především románem spisovatele a někdejšího komunistického propagandisty Jiřího Svetozara Kupky.

Recept na rychlé osvěžení: Jahodový sorbet krok za krokem - Vaření.cz

Jeho kniha je přitom anotována jako pravdivý příběh. Sosnarová tak tyje na úkor skutečných obětí gulagu a mládež na školách i veřejnost jsou učeny nesmyslům a získávají značně zkreslený obraz o fungování gulagů i sovětských represí. Nedůvěryhodnost Sosnarové lze přitom ukázat i na bagatelním faktu, že její příběh nebyl potvrzen ani od její sestry, která měla být jedinou svědkyní a o které Sosnarová tvrdila, že se odstěhovala do zahraničí, ačkoli žila v Brně, kde také v roce zemřela.

Poselství a pravda Skandální je proto reakce některých představitelů veřejného života obhajujících či zlehčujících podstatu tohoto podvodu. Záležitost komentoval i jeho stranický kolega, zastupitel Jihomoravského kraje Jan Grolich, který uvedl, že je pro něj důležitější poselství příběhu než striktní formalismus historika Hradilka. Grolich je mimochodem autorem návrhu, na jehož základě byla Sosnarová vyznamenána hejtmanem Jihomoravského kraje.